PLÝTVÁME JÍDLEM

23. října 2016 v 14:11 | Nappy |  OSOBNÍ NÁZORY

Proč "plýtvání jídlem" a kdo za to může?

Ahoj,
tento článek se bude zabývat vyhazováním jídla. Proč zrovna plýtvání jídlem, jak mě to vlastně napadlo napsat tento článek? Z jednoduchého důvodu.
Na zpravodajském serveru Novinky.cz byl umístěn článek o tom, že na ostrově Madagaskaru nemají obyvatelé co jíst, protože je dlouhodobé sucho a další sklizeň přijde až v březnu. Nejen dospělí, ale i děti trpí hladem. Proto mě napadla jednoduchá věc. Napsat fakta o tom, jak moc plýtváme, co by se s tím dalo dělat a kde je vlastně zakopaný pes. Měli bychom doopravdy my, jako koncoví spotřebitelé, posílat jídlo nebo peníze na charitu nebo přímo na pomoc Madagaskaru? Nemyslím si.

Fakta o plýtvání

"V Evropské unii se ročně vyhodí 90 miliónů tun potravin, což je 180 kilogramů na obyvatele za rok." Tohle se píše v tiskové zprávě vydané ministerstvem zemědělství. Jsme frajeři, protože se na tomto zprůměrovaném výsledku podílíme nejvyšší cifrou." časopis Reflex č.40/2014)

Ve výrobě

Nestandartní plodiny se nevejdou do obalu, proto musí být do obalu skládány jen ty, které jsou vyhovující. Nevzhledné kusy končí na kompostu nebo jako krmivo pro zvířata. Nejčastějším problémem je také domluva mezi prodejci a výrobci. Výrobce vyrábí tolik, aby případnou poptávku na poslední chvíli dokázal uspokojit. Proto vznikají přebytečné zásoby a to u mléčných výrobků může být problém.

V zemědělství

Zemědělec je nucen vysazovat více plodin, i když nadbytek neprodá. Prodá jen tu část plodin, které odpovídají přísným standardům. Když plodiny nesplňují určité standardy, jsou zaorány nebo jsou krmivem pro zvířata.

V distribuci a prodeji

Zboží musí být nějakým způsobem distribuováno, převezeno z jednoho místa na druhé. To znamená pro potraviny "další nebezpečí", které spočívá v tom, že potraviny se mohou během převozu zkazit nebo se mohou zničit. Vše závisí na chlazení potravin, případně na jejich skladování.

V pohostinství a cateringu

Existují standardy EU, kdy musí být rozmražené jídlo spotřebováno do dvou hodin apod... Tento problém vzniká tím, že v restauracích se podávají nadměrné porce, které člověk nedokáže ani sníst. Nejvíce se plýtvá v tzv. bufetech "Vše co sníš", kde si lidé naberou tuny jídla, a následně zjistí, že po polévce už celé kuře a půlkilový steak nedokážou sníst.

V domácnosti

Hlavním plýtváním v domácnostech je problém plánování. Některé rodiny mají potřebu neustále nakupovat, a když zjistí, že lednice je z poloviny prázdná, mají znovu chuť nakoupit tolik jídla, aby naplnily půlku zbylé lednice. Dle průzkumu se ukázalo, že 85 % Britů si plete "minimální trvanlivost do" a "spotřebujte do". Rozdíl je v tom, že po době minimální trvanlivosti je potravina stále poživatelná a zdravotně nezávadná, avšak její jakost se může změnit, např. i k lepšímu. Po době spotřebujte do, je potravina neprodejná.


Další důležitá fakta o plýtvání

  • Průměrnou britskou rodinu stojí ročně plýtvání zhruba 17 000 Kč.
  • Na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 l vody
  • 40 % veškerých cereálií v konečném důsledku skončí jako krmivo pro zvířata
  • Asi polovina všech chycených ryb je mrtvá znovu hozena do moře
  • Asi 1/3 vyprodukovaného jídla se znehodnotí nebo vyhodí

Co z toho vlastně plyne?

Hned na začátku by se mnou mohl někdo nesouhlasit, protože koncoví spotřebitelé jsme my a my ovlivňujeme, co se bude vyrábět a kolik se toho bude vyrábět. S tím naprostou souhlasím, ale do budoucna nepřesvědčíte masy lidí k tomu, aby nakupovali pouze takové množství, které jsou schopni sníst, případně omezit ztráty na minimum.
Celý tento problém je těžké v důsledku vyhodnotit, protože každý argument má svoje pro a proti. Pokud bychom chtěli omezit chov hovězího masa, bude nedostatek masa a zákazníci si budou stěžovat (odběratelé). Dodavatelům bude vytýkáno, že nejsou schopni dodat dostatečné množství hovězího masa k tomu, aby obchodní řetězec dokázal uspokojit zákazníkovu poptávku. Zákazníci budou nadávat, že je málo hovězího masa, i když hovězí maso jedí pětkrát do roka a mohli by se bez něj obejít.

Co vím, tak někteří zemědělci dokážou prodat i kusy zeleniny, které nevyhovují standardům obchodních řetězců a standardům EU. To je příjemná zpráva. Ovšem nedokážou to všichni.

Zajímavé by mi přišlo to, kdyby rodiny nakupovali na daný den jen to, co doopravdy potřebují. Pokud budeme vařit nějaké jídlo, tak v daný den nakoupíme potřebné zboží a využijeme je celé (z 95 %). Odřezků bude minimum, i když i takové minimum je v celosvětových číslech vysoké, ale nejde přímo o vyhazování mraženého masa, které je v mrazničce již rok a je nepoživatelné.

Problém je v tom, že by mnoho rodin oponovalo, že přece nebudou chodit nakupovat každý den. Na vesnici je to poměrně složitější, ale ve městech to není zas takový problém. Vaření určitého množství jídla, o kterém vím, že se sní, je jednou z cest k tomu, aby byl hlavní oběd celý sněden a nic nezbylo. Z mé zkušenosti vím, že se vaří tolik jídla, že by i desetičlenná rodina měla co dělat, aby se jídlo snědlo.

A závěrem

Závěrem chci jen napsat, že tento článek měl upozornit okrajově na to, kde se plýtvá, jak se plýtvá, malinké nastínění řešení, i když toto téma by mohlo být tak obsáhlé, že by z článku nebyl článek, ale rovnou kniha. Po přečtení tohoto článku si někteří také uvědomí, že neplýtvají zanedbatelně, ale někdy i nadbytečně, než je opravdu nutné.

______________________________________________________________________________________
Zdroj: Časopis Reflex
Zachraň jídlo [online]. Praha: Michal Veltruský, 2015 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://zachranjidlo.cz/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 11. července 2017 v 16:18 | Reagovat

Každý by se měl zamyslet a určitě by se něco doma našlo, co je nakoupeno zbytečně nebo je toho mnoho.

2 Nappy Nappy | 26. července 2017 v 17:53 | Reagovat

Měl? Nebo musel? Docela cením momentálně síť Tesco za to, že prodává i  plodiny, které mají vady.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama