5. DEN - ROZBITÝ IPAD, TLUSTÉ DÍTĚ, PŘÍHODA

4. srpna 2016 v 19:00 | Nappy |  ZÁPISKY Z CEST - EGYPT
Ráno se nám nechtělo vstávat, a proto jsme byli schopni posouvat budík o každých 15 minut dál a dál. Snídaně byla stejná jako včera, předevčírem, v úterý. Prostě kousek melounu, protože víc jsem do sebe nedostal. Není nad to se každý den nacpat, ale dneska jsme si řekli: "Tak a dost." Takhle se to už fakt nedá.
Po snídani jsme zamířili k bazénu, protože je dneska moc hezky a krásně svítí sluníčko. Rusáci si pořídili tyčku na mobil (selfie tyč) a neustále se fotili a dělali ptákoviny. Bazén měl krásných 26 stupňů, což nám bohatě stačilo na zchlazení celého těla, a cítíme se hned o moc líp.

Přešli jsme k druhému bazénu, kde jsou dva tobogány a skluzavka. Přítelkyni se to zalíbilo a blbnula na nich nějakou dobu. Udělali jsme pár šílených fotek. Po dovádění na skluzavkách jsme si šli lehnout a Honzík mi vzal klobouk a potom ho chtěl darovat přítelkyni (asi nějak podobně u nich chodí výměnný obchod. On něco ukradne a pak to prodá), ale nějak jsme to usmlouvali, že nemůže někomu darovat to, co si vlastně nekoupil. Už nevím, jak to bylo. Opalování pokračuje v plném proudu a jako "snack" dávají skvělý játra udělaný na pánvi se zeleninou, a musím říct, že to chutná skvěle. Přítelkyně si nedala, prej to nejí. Taková dobrota to byla.

Frčíme na oběd, kde si dávám jen kávu a sprite. Moje spolucestující hrčí nudle. Hlad nemám, protože jsem se nafutroval játrama. Po několika minutách přichází asi babička s vnukem (zahalenci). Ne, že by se nás někdo zeptal, jestli je vedle nás místo nebo tak. Nic. Babča si v pohodě sedla, ale tím způsobem, že otočila kolena ven od stolu a posunula si židli co nejvíce ke kraji stolu. Asi mi nevěřila. Pak jak mám sakra věřit já jim, když má strach, že jim něco udělám. Asi měla obavy, aby ode mě nepochytila více rozumu. Malej kluk (4 roky max.) ukazoval přítelkyni na tabletu nějakou hru, kterou hrál, a matka byla v pozoru, aby mu třeba přítelkyně neurvala hlavu nebo něco jinačího. Pak nevím, kde je ta hranice důvěry mezi Evropany a Egypťany (muslimy).

Pozor taky - nabral jsem si knihy v knihovně (česky přeloženo) - pochopení islámu (polygamie, závoj, apod.) - pouť proroka Mohammeda a jakousi knihu o celkovém pochopení islámu. Je to docela zajímavý čtení, jen to sem tam trošku smrdí propagandou, ale OK! Některé věci jsou zajímavý, ale o tom možná později.
Chvilku psaní a zanedlouho odcházíme směr pláž. Cestou k bazénu se ptám uklízeče: "jak to jde"? Překvapivě mi rozuměl a odpovídá, že "dobže". Tak je asi vše v pořádku.

Chceme od plavčíka Honzíka vyfotit, ale nečekali jsme, co se stane. Suverénně nám říká, že s iPadem umí a že jeden má. Chceme vyfotit u bazénu, on sedí na vyvýšeném posedu plavčíka, odkud dává pozor na lidi, kteří dělají, že plavat umí. Vezme tablet do ruky a vzápětí mu z 2m výšky padá z rukou přímo na dlažbu. Chvilka ticha. Zjišťujeme, že iPad naštěstí vydržel. Displej neporušenej a jeden roh celkem odřenej. Omlouvá se, že to nevěděl, že mu to vypadne. Přítelkyně mu chtěla rozbít hubu, ale trošku jsem ji krotil. Nakonec jsme udělali pár fotek a přítelkyně mu vpálila do očí, že jí to zaplatí, ale Honzík převedl konverzaci jinam (šikovnej kluk) :). Nakonec to dopadlo dobře, ale iPad už přítelkyně z rukou nedá.

Koupačka u moře byla super. Jen škoda, že všechny pláže jsou tu ohraničené a většinou i hlídané. Chystám se vyfotit i pláž nějakého hotelu, kde to vypadá, že se vylodili imigranti. Vypadá to zajímavě. Jinak moře je takové jedno velké zklamání kvůli vlnám, protože zde žádné nejsou, kvůli mušlím, které zde nejsou, kvůli písčité pláži, která písčitá není (nemůžu stavět hrad), kvůli bordelu, který je šílený. Každopádně na jedné pláži jsou k vidění ježci a nádherné ryby.

Jinak jsme po kruté opalovačce šli lítat na tobogán (Ano, zase - :-D) tam jsme vydrželi dlouho. Byla sranda. I muslimky jezdí v oblečení na tobogánech, to byste čuměli! Přesně tak, nejede jim to (haha).

Honzík se nám už radši vyhýbá, čekáme na večeři, čekáme na připojení k internetu. PS: po dnešních játrech jsem měl docela nepříjemný pocit ve střevech, ale nějak jsem to zvládl (asi chilli papričky).

Internet naštěstí fungoval a vše bylo super. Fotky přidány, příběh odeslán, a také jsme si popsali. Avšak během 20 minut mě to vyhodilo.
Šli jsme na večeři. Moc dobrá bramborová polévka s masem, banány v čokoládě, sladkosti, káva, džus. A nebyla by to každodenní večeře, kdyby se něco neudálo. Nebudu vás dlouho napínat a něco vám povím.

Potkali jsme desetiletého kluka, který měl beze srandy kolem 90 - 100 kg. To byste museli vidět, jak se takovej člověk rozčiluje. Zahodil tašku na zem a chtěl zaměstnanci personálu dát do huby :-D. Poté přišla třináctiletá holčina, která měla stehna takový, že kdyby s nimi začala mávat, tak vzlítne. Nakonec jedna perla.

U jednoho baru si můžete objednat drink za 1 $. Přišla ženská a dala mu 50$ bankovku. Chlap se na ni podíval a vzal jí to, ale musel letět za kamarádem, který mu to šel někam rozměnit. Baba dostala, co si zasloužila. 49 $ v jednodolarovkách. F**k u bi**. Máš to, co sis přála!


Po večeři jsme si dali chviličku lehárko a potom jsme šli do lobby na nějakýho rumíka. Fuj. To je takovej hnus, jen k tomu přivoníš a je ti zle, že bys blil celej den. Ok, nechali jsme tam zbytky a odešli.

Animátorský program byl dnešní večer trochu zvláštní. Mezitím, co se Rusáci smáli, my se spíše jen usmívali. Možná, že nám nepřišlo divný nebo srandovní, že ženská tancuje kolem chlapa a tomu bouchne balonek a tím pádem neprojde testem. Zvlásťní styl humoru, ale což :) (Nechápete to? Já taky ne)

Odcházíme na pokoj, kde okamžitě usínáme. Asi nás zde něco monstrózně ničí a jsme pořád a neustále unavení. Asi vím, co to je - asi záchodové posezeníčko!

Další den má být trošku zataženo a o něco méně stupňů - jo vlastně, jen 40°C.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama